Vznik vesmíru z černé díry?

3. ledna 2017 v 14:19 | Michal
Vesmír, vše v čem žijeme je obrovský časoprostorový oblak, který vznikl velkým třeskem a jehož existence bude pravděpodobně ukončena velkým roztrháním.

Co když spolu ale tyto dva mezníky nějakým způsobem souvisí? Co když je existence vesmíru jakýsi cyklus?

V poslední době astronomové objevují stále více superhmotných černých děr. Černé díry vznikají při zániku obří hvězdy a můžou to být objekty tvořeny temnou hmotou, vše co spadne do černé díry se na tu temnou hmotu naváže.

Při roztrhání vesmíru se roztrhají všechno hvězdné soustavy, planetární soustavy a nakonec i samotné hvězdy a atomy. Ale co se stane s černými dírami? Vše co je v černé díře přece nemůže být jen tak roztrháno, jelikož úniková rychlost z černé díry je vyšší než rychlost světla.

Nejsme schopni zjistit co se děje s hmotou černých děrách, ale ve vesmíru pozorujeme jinou hmotu, zvanou temnou hmotu, která působí pouze gravitací na okolní objekty. Za předpokladu, že temná hmota vzniká při zhroucení hvězdy v černé díře můžeme vyvodit, že atomy v černé díře rozpínání vesmíru podléhat nebudou, protože mají kolem sebe dostatek temné hmoty, která je udržuje pohromavě.

Pokud rozpíná vesmíru zkutečně dosáhne rychlosti vyšší než rychlosti světla a překročí ji, černá díra by díky tomu také explodovala, což by mělo za následek vznik nového vesmíru.

Atomy by díky navázání na temnou hmotu samostatně neexplodovali, ale stal by se z nich a temné hmoty oblak, který právě pozorujeme.

Tato černá díra by se tak stala kolébkou nového vesmíru.

Toto je, ale pouze moje teorie a potřebuje spoustu ověření, v tuto chvíli je to spíše scifi.
 

Vědci objevili gravitační vlny

12. února 2016 v 13:20 | Michal |  Novinky o vesmíru
Vědci v USA ve čtvrtek 11.2.2016 oficiálně potvrdili, že 14.9.2015 pomocí detektoru LIGO objevili gravitační vlny.

Gravitační vlny vznikají při vzájemném působení dvou větších těles. Vědci z USA tyto vlny pozorovali u srážky dvou černých děr. Byli svědkem toho, když po spojení dvou černých děr vznikla černá díra o něco méně hmotnější, než byl jejich součet. Zbytek se vyzářil v podobě gravitačních vln.

Měli tak přímý i nepřímý důkaz toho, že gravitační vlny existují. Gravitační vlny si lze představit jako ohyb časoprostoru, který byl zaznamenán pomocí detektoru LIGO. Detektor ligo přesně měří laserem jestli trubice dlouhá 4 km nemění svůj rozměr řádově v nanometrech. Gravitační vlny tak nejsou nic co by nás ovlivňovalo. Můžou nám naopak prospět v pochopení celého časoprostoru.


9. výročí tohoto blogu

5. února 2016 v 19:57 | Michal |  Výroční články
Rok se zase s rokem sešel a máme tu v pořadí už deváté výročí tohoto blogu, je nezkutečné, že se ještě pořád k tomuto blogu vracím. Pokud si přečtete články v pořadí od nejstarších, uvidíte, jak se z malého kluka stával muž. Teď už nevím jestli má můj blog smysl. Nevím jestli mám psát něco co si stejně přečte jen pár lidí. Zlatá léta blogu jsou dávno pryč, z denních článků se stali měsíční prodlevy, ze základoškoláka vysokoškolák.

I když už dávno táhnu k jiným věcem je ve mě pořád malé já, které mi říká, abych to dotáhl alespoň na těch 10 let. Z tohoto blogu by se pak stal jeden z nejstarších počinů na blogové scéně, možná že kdybych psal aktivně 15 let, konečně by si toho někdo všiml, teď jsem ale na vážkách, psát dál nebo ne? Má to vůbec cenu, když už jsem jednou skončil?
 


Devátá planeta, věřit nebo ne?

4. února 2016 v 22:10 | Michal |  Vesmír (obecně)
Vědci pravděpodobně z gravitačních modelů předpověděli další planetu Sluneční soustavy, planeta by obíhala ve vzálenosti 90 miliard kilometrů, což je 20 krát víc než u planety Neptun (5,5 miliard kilometrů) a mohla by mít oběžnou dráhu nějakých 15 000 let (Neptun má oběžnou dobu zhruba 165 let). Vědci přepokládají, že planeta bude mít hodně výstřednou dráhu. Planeta mohla být gravitační silou odstřelena ze své původní dráhy, nebo se mohlo stát Slunce adoptivní hvězdou. Zatím se, ale vědcům nepodařilo gravitačně předpovězenou planetu najít. Takto gravitačně byl už předpovězen Neptun a roku 1846 byl skutečně objeven. Jiné důkazy zatím nemáme.

Pro představení parametrů planety vám pomůže toto video:


Rosetta - Mise ke kometě

2. ledna 2016 v 20:20 | Michal |  Meziplanetární sondy
Rosetta je projekt evropské kosmické agentury, která má za úkol zkoumat kometu 67P/Churyumov-Garasimenko. Při příletu ke kometě sonda zjistila mnoho užitečných informací, například, že kometa je složena z 2 těles, která se v minulosti spojila a vytvořila tak jedno těleso, tato srážka mohla kometu vychýlit z kometárního (Oortova) oblaku, odkud pocházejí všechny komety.

Kometa 67P/Churyumov-Garasimenko

Sonda se skládá ze dvou částí, samotná sonda Rosetta a modul Philae, který sonda vypustila na povrch komety, bohužel se ale kvůli nízké gravitaci nepodařilo přistát úplně a modul párkrát poskočil. Modul se teď nachází ve stínu a nemá tak dost energie na vlastní provoz. Občas vědci zachytí signál, ale to je většinou jen na chvíli.

Rosetta a modul Philae

Philae, jak ho vidí sonda Rosetta

Krajina vyfocená modulem Philae

Průzkum komety znamená velký skok v průzkumu vesmíru, lidstvo získá přestavu o vzniku sluneční soustavy před 4,5 miliardami let, jelikož komety zůstali nezměněny od úplného počátku naší sluneční soustavy.

Takto vypadá kometa 67P/Churyumov-Garasimenko, když se přiblíží ke Slunci.

Kam dál