Leden 2011

Záhada tmavé skvrny na Neptunu

21. ledna 2011 v 19:28 | Michal |  Neptun
Píše se rok 1989, sonda Voyager 2 oblétá Neptun a snímá tmavou skvrnu. Když ji, ale po vypuštění namířil Hubble Space Telescope už ji tam nenašel. Je možné, že to byla podobná bouře jako na Jupiteru a utišila se.

Maličký pluto

20. ledna 2011 v 17:04 | Michal |  Další tělesa sl. soustavy
Pokud chceme znát historii Pluta, musíme se přesunout do roku 1930 kdy bylo toto těleso pozorováno Clyde Tombauchem z USA. Tento astronom si všiml malého terčíku v několikanásobném zvětšení na pozadí hvězd. Toto těleso bylo zařazeno do kategorie planet a v roce 1978 byl u Pluta objeven měsíc Charon. Dále, ale byla objevena ve stejné vzdálenosti od slunce další tělesa, dokonce větší než Pluto. V roce 2006 se rozhodlo, že budou podmínky pro planetu rozšířeny o jednu. V té se uvádí, že planeta si musí pročistit dráhu od ostatních těles. Tuhle podmínku Pluto nesplňoval, a tak byl ze seznamu planet vyškrtnut. (později se u Pluta našly i další měsíce: Nix, Hydra a další malý měsíc, potom v Červenci 2012 pátý měsíc)

Dokončení - Neptun

15. ledna 2011 v 8:14 | Michal |  Neptun
A je tu poslední planeta sluneční soustavy a tou je Neptun.
Dlouho se mluvilo o tom jaká planeta je poslední, když byl v roce 1930 objeven pluto, bylo objeveno mnoho dalších těles, dokonce větších než Pluto. Pluto byl ze seznamu planet vyškrtnut v roce 2006. A teď něco o neptunu: Má průměr 49 528 km a je tak asi o 1 500 km menší než Uran. Od slunce je vzdálen 4,5 miliardy km a oběhne ho za 165 let. Kolem své osy se otočí za 16h a 6 min.

Neptun má nejméně 13 měsíců, my si tu jeden uvedem:
A tímto naše putování končí, děkuji za pozornost.

Pokračování - Uran

14. ledna 2011 v 15:32 | Michal |  Uran
A máme tu sedmou planetu Sluneční soustavy a tou je Uran.
Uran je předposlední planeta sluneční soustavy má průměr 51 118 km a vzdálen od slunce je 2,8 miliardy km. Den na uranu trvá dvě třetiny pozemského (asi 17h). Slunce oběhne za 81 let.

Uran má nejméně 27 měsíců, my si jich pár uvedeme:

Pokračování - Saturn

13. ledna 2011 v 16:24 | Michal |  Saturn
A je tu pokračování tentokrát Saturn.
Saturn má ze všech planet největší prstence, svým průměrem asi 120 000 km se řadí jako druhá největší planeta sluneční soustavy. Slunce obíhá ve vzdálenosti zhruba 1,5 miliardy km. Kolem své osy se otočí za zhruba 10 hodin. Oběh slunce mu trvá 29 a půl roku.

Kolem Saturnu obíhá více jak 60 měsíců, my si jich pár uvedem.


Pokračování - Jupiter

12. ledna 2011 v 16:31 | Michal |  Jupiter
Jupiter je první plynný obr v pořádí od slunce.
Jupiter je pátá planeta v pořadí od slunce a největší planeta ve sluneční soustavě měří 142 984 km v průměru a od slunce je vzdálen 778,6 milionů km. Kolem své osy se otočí nejrychleji ze všech planet (za 9h 55min a 30s). Na obrázku Jupiteru (víše) jiště v pravo nepřehlédnete červenou skvrnu, je to velká bouře, která na Jupiteru bouří již stovky let.

Jupiter má nejméně 63 měsíců. Jeden z nich (Ganymed) má dokonce větší průměr než planeta Merkur.

Zde si uvedem 4 (Galileovy měsíce). Galileo je svým dalekohledem pozoroval už v roce 1609.

Pokračování - Mars

10. ledna 2011 v 18:46 | Michal |  Mars
A další planeta tentokrát Mars.
Mars je od slunce vzdálen 228 milionů km. Má podobný sklon rotační osy, takže na Marsu probíhají roční období stejně jako na Zemi, jen tam trvají dvakrát déle. Kolem své osy se otočí za 24,62 hodiny podobně jako Země. Pár věcí Mars od Země odlišuje. Mars má řídkou a nedýchatelnou atmosféru a také, že má zhruba poloviční průměr než Země (6 792 km).

Mars má dva měsíce Phobos a Deimos. Jsou to jen planetky zachycené v minulosti Marsem.
Phobos má rozměry 20 krát 23 krát 28 km a Mars oběhne za 7,66 hodiny jednou za pár milionů let udělá do marsu kráter.
Deimos má rozměry 10 krát 12 krát 16 km a Mars oběhne za 1,26 dne .
Phobos (nahoře) a Deimos (dole) jsou vyobrazeny ve zkutečném poměru.

Příště: Jupiter

Pokračování - Země

9. ledna 2011 v 11:49 | Michal |  Země
A je tu naše rodná Země.
Země je jediná planeta o niž víme, že je na ní život. Teplota se zde pohybuje kolem 20°C.
Země má v průměru 12 756 km a obíhá slunce ve vzdálenosti 150 milionů km.
Země má jeden jediný měsíc, náš měsíc:
Má v průměru 3 476 km. Pravděpodobně vznikl srážkou Země a protoplanety velikosti Marsu.

Příšte: Mars

Pokračování - Venuše

8. ledna 2011 v 9:50 | Michal |  Venuše
A je tu další díl tentokrát se vydáme k Venuši.
Hustá atmosféra převážně z oxidu uhličitého dělá na venuši žhnoucí peklo (464°C) a teplota zůstává neměnná. Venuše má skoro stejný průměr jako Země 12 104 km (Země má 12 756 km).
Venuše nemá žádný měsíc. Obíhá slunce ve vzdálenosti 108 milionů km.

Příště: Země

Pokračování - Merkur

7. ledna 2011 v 13:56 | Michal |  Merkur
Naše putování pokračuje planetou Merkur.
Merkur je planeta nejblíže slunci a také nejmenší. Měří v průměru 4879 km. Obíhá slunce ve vzdálenosti 57 milionů km. Teplota zde přes den dosahuje 430 °C, ale přes noc klesá až na -170°C a to dělá z planety velmi nehostinné prostředí.

Příště: Venuše

Putování napříč sluneční soustavou - Slunce

6. ledna 2011 v 17:12 | Michal |  Slunce
Začínáme nový článek na díly tentokrát o sluneční soustavě. Začínáme : Slunce.
Slunce je žhavá koule. Měří v průměru 1 392 000 km a teplota zde dosahuje 5 500°C a v jádře dokonce 15 500 000°C. Ve složení slunce převažuje vodík (71%), dále helium (27%) a ostatní plyny (2%).

Příště: Merkur

Částečné zatmění slunce proběhlo

4. ledna 2011 v 16:18 | Michal |  Novinky o vesmíru
Částečné zatmění slunce proběhlo, tady je obrázek:

Zatmění slunce

3. ledna 2011 v 15:24 | Michal |  Novinky o vesmíru
Jak jsem se již včera zmínil bude zítra po východu částačné zatmění slunce (80%;10° nad obzorem).
Takhle nějak zhruba by to mělo vypadat zítra v 9:30.(maximální fáze)
Obrázek: program Stellarium

Další rok a s ním i spousta vesmírných událostí

2. ledna 2011 v 9:37 | Michal |  Novinky o vesmíru
Je tu daší rok 2011 a v tomto roce se má stát pár událostí:
Hned v úterý 4. ledna bude částečné zatmění slunce kolem 80% a to už stojí za to vidět.

Přiletí sonda Messenger na oběžnou dráhu Merkuru stane se to přesně 18.března.
Sonda Messenger u planety Merkur