Srpen 2011

Padá balvan, něco si přej

31. srpna 2011 v 9:39 | Michal |  Pozorování
Je nádherná jasná noc, vy s kamarádem (kamarádkou) vysedáváte pod noční oblohou. Najednou nebe rozzáří hvězda, která se pohybuje směrem k Zemi a zdá se čím dál jasnější... Když naši předci pojmenovávali úkazy na obloze a najednou se jim nad hlavami objevil objekt pohybující se směrem k Zemi, je jasné, že mu začali říkat: ,,Padající hvězda". Jak čas plynul přišli astronomové na to, že to s hvězdou nemá nic společného. Je to úkaz v atmosféře. Několikametrový balvan se řítí prostorem (obíhá kolem Slunce stejně jako Země) a v tom se mu do cesty postaví zemská atmosféra. Balvan začne hořet a následně shoří v atmosféře. Říká se mu meteor. Ovšem kdyby tento balvan směřoval k Měsíci (Měsíc nemá atmosféru), stal by se z něj meteorid, následně by dopadl na Měsíční povrch a vytvořil by kráter.

Měsíční krátery:

Obloha v září 2011

30. srpna 2011 v 9:19 | Michal |  Měsíčník Obloha
Pozorovatelnost planet:
Merkur je vidět v první polovině měsíce ráno na východní obloze
Venuše je nepozorovatelná
Mars je vidět v druhé polovině noci
Jupiter je vidět celou noc
Saturn je nepozorovatelný
Uran je vidět celou noc
Neptun je vidět celou noc

Měsíc:
4.9. První čtvrť
12.9. Úplňek
20.9. Poslední čtvrť
27.9. Nov

Merkur a Mars ráno 4.9. na východní obloze:

Můj příběh aneb jak jsem k Astronomii přišel

29. srpna 2011 v 11:51 | Michal |  Téma týdne
Všechno to začalo, když mi bylo asi tak 5 nebo 6 let. Zeptal jsem se mamky: ,,Jak jdou za sebou planety sluneční soustavy", když mi je mamka vyjmenovala, zaujalo mě to a já jsem začal vyhledávat víc a víc informací. A tak vznikla má největší záliba - Astronomie. Dne 5.2.2007 jsem si založil tento blog, nejprve to měl být blog o všem co mě napadne, ale později se ukázalo, že zaměření na Astronomiii bude lepší. Byla to ona jediná otázka, která mi změnila život, otázka, bez, které by tento blog ani nemusel existovat...


Záhadný Triton

28. srpna 2011 v 9:59 | Michal |  Měsíce Planet
Triton, měsíc Neptunu, který je větší než všechny jeho měsíce dohromady. Navíc obíhá svou mateřskou planetu opačným směrem než ostatní měsíce. Někdo tvrdí, že Triton byl nejdříve samostatnou planetkou obíhající kolem Slunce a, když se dostal blízko Neptunu, ztrhla ho Neptunova gravitační síla k sobě.


Měsíc

27. srpna 2011 v 11:49 | Michal |  Měsíc
Měsíc je soused naší planety. Má průměr 3476 km a od Země je vzdálen 384 000 km. Vznikl srážkou Země a tělesa o velikosti Marsu. Bez Měsíce by na Zemi nevznikl suchozemský život (příliv a odliv).


Moře na Titanu

25. srpna 2011 v 9:09 | Michal |  Měsíce Planet
Na Titanu, největším měsíci Saturnu se nacházejí moře. Tato moře nejsou z vody, protože se zde teplota pohybuje něco pod -100°C. Moře jsou z úhlovodíků, které se na Zemi nacházejí v plynném skupenství.


Obří diamant

23. srpna 2011 v 20:39 | Michal |  Hvězdy
Když hvězdě zhruba o hmotnosti našeho Slunce dojde vodík a nemůže už dál provádět termonukleární reakci začne se zvětšovat, odhodí svoje svrchní vrstvy a zbyde malé jádro, které je velké zhruba jako Země. Toto jádro obsahuje malou horní vrstvu vodíku a helia a pod touto malou vrstvou se nachází obří diamant, je to uhlík, který se za vysokého tlaku a teploty změnil na diamant.


Přechody planet přes sluneční kotouč

22. srpna 2011 v 20:29 | Michal |  Vesmír (obecně)
Přechody planet přes sluneční kotouč (odborně se jim říká tranzity) se z našeho pohledu stávají u dvou planet: Merkuru a Venuše. Merkurův poslední přechod se uskutečnil 8.listopadu 2006 a dálší se odehraje 9.května 2016. Venuše naposledy přecházela 8.června 2004. Poslední příležitost se na Venuši podívat jak přechází přes sluneční kotouč budete mít 6.června 2012, protože dalšího přechodu v prosinci 2117 už se pravděpodobně nedožijete.
Přechod Venuše jak bude sledován 6.6.2012:

Globální oteplování

21. srpna 2011 v 14:49 | Michal |  Vesmír (obecně)
Globální oteplování - za něj si člověk může sám. Způsobují ho skleníkové plyny jako je oxid uhličitý a methan, které už teplo zpátky do vesmíru nepustí. Venuše má velkou koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře (97%). A výsledek ? Je na ní větší horko než na Merkuru.


Rudý Mars

20. srpna 2011 v 9:59 | Michal |  Mars
Mars, planeta pojmenovaná po bohu války. I při pohledu na Mars pouhým okem se vám zdá, že Mars svítí červeným světlem. Není to tak dávno co po povrchu Marsu tekla voda v kapalném skupenství a v ovzduší byla velká koncetrace kyslíku. A onen kyslík způsobil, že je planeta rezavá. Kam to všechno, ale zmizelo, to zatím pro vědce zůstává záhadou.


Mimozemšťani

19. srpna 2011 v 12:09 | Michal |  Mimozemské civilizace
Existence mimozemšťanů zatím nebyla dokázána. Někdo říká, že je viděl, někdo že ne. Je o nich sposta filmů. I kdyby se mimozemským plavidlům podařilo přiblížit rychlosti světla, byly by tady z nejbližší hvězdy zhruba za 4 roky. Existuje spousta planet obíhající kolem jiných hvězd, na niž by alespoň primitimní život mohl existovat.

(obrázek je jen fotomontáž)

Co se skrývá za černou dírou?

18. srpna 2011 v 20:25 | Michal |  Vesmír (obecně)
Jednoznačnou odpověď na tuto otázku, zatím vědci nemají, nikdo se totiž ještě do černé díry nedostal a automatická sonda by k nejbližší černé díře letěla i několik tisíc let. Někdo si myslí, že se ocitne v jiném vesmíru. Někdo, že vás její mega gravitace roztrhá na atomy a stanete se součástí černé díry. Já si myslím, že když spadnete do černé díry, na druhé straně vás vyvrhne bílá díra a v celém druhém vesmíru by vládla místo gravitace antigravitace a celý druhý vesmír by se skládal z atnihmoty. Vrátit se zpět do našeho vesmíru by už nešlo a to kvůli silné antigravitaci bílé díry.


Černá díra a Neutronová hvězda

17. srpna 2011 v 21:56 | Michal |  Hvězdy
Hvězda o hmotnosti větší než 1,44 hmotnosti našeho Slunce vyčerpá svoje palivo a začne se hroutit sama do sebe, následuje supernova. Vznikne neutronová hvězda, to je hvězda složená jen z neutronů o extrémní hustotě a nebo černá díra, ta má velkou gravitaci, která pohlcuje i světlo.


Současný stav exoplanet

16. srpna 2011 v 10:27 | Michal |  Exoplanety
Od roku 1989, kdy byla objevena první exoplaneta, počet exoplanet závratně stoupá, v součastnosti známe nejméně 564 exoplanet.


Sonda New Horizons

15. srpna 2011 v 10:27 | Michal |  Meziplanetární sondy
Sonda New Horizons, která míří k Plutu je teď zhruba u oběžné dráhy Uranu, k Plutu by měla, ale dorazit až v roce 2015.


Kde končí heliosféra

14. srpna 2011 v 10:26 | Michal |  Vesmír (obecně)
Heliosféra je oblast kolem Slunce. Sondy Voyager 1 a 2, objekty vytvořené člověkem, které doletěli nejdále, zkoumají kde je její konec. Vědci předpokládají, že by měla končit někde kolem dvou světelných let od slunce.


Polární záře

13. srpna 2011 v 11:25 | Michal |  Vesmír (obecně)
Kdo by neznal tak nádherný jev zvaný polární záře. V Norsku se můžou kochat takovouto nádherou téměř každou noc. A v Česku ? U nás můžeme polární záři vidět, když je Slunce v té největší aktivitě tj. jednou za 11 let. Jak je tomu, na jiných planetách ? Polární záři má každá planeta s magnetickým polem.


Nádherná hvězdokupa

12. srpna 2011 v 11:02 | Michal |  Mlhoviny a hvězdokupy
Hvězdokupa Pleády v souhvězdí Býka je vidět ve své plné kráse i malým dalekohledem. Odborníci tvrdí, že dříve bylo naše Slunce také součástí takovéto hvězdokupy od, které se následně odtrhlo.


Slunce na vrcholu své aktivity

11. srpna 2011 v 13:39 | Michal |  Novinky o vesmíru
Slunce se blíží na vrchol své aktivity, kde je každých 11 let, máme se obávat ? Vzhledem tomu, že před 11-ti lety nebyla tolik rozvinuta komunikační síť, mohlo by se stát že systém skolabuje ? Operátoři tvrdí, že vše mají pod kontrolou. Ale pokud by Slunce poslalo erupci k Zemi, může to něco udělat s družicemi a možná se i v Česku dočkáme polární záře.


Obrázek zdroj: tn.cz

Mars a Jupiter

10. srpna 2011 v 16:10 | Michal |  Pozorování
Mars a Jupiter jsou teď vidět v raních hodinách kolem 4. ráno.