Září 2011

Obloha v říjnu 2011

28. září 2011 v 10:19 | Michal |  Měsíčník Obloha
Pozorovatelnost planet:
Merkur je vidět ke konci měsíce večer nízko na západní obloze
Venuše je vidět ke konci měsíce večer nízko na západní obloze
Mars je vidět v druhé polovině noci
Jupiter je vidět celou noc
Saturn je nepozorovatelný
Uran je vidět celou noc
Neptun je vidět celou noc kromě rána

Měsíc:
4.9. První Čtvrť
12.9. Úplněk
20.9. Poslední Čtvrť
26.9. Nov

Pohled na jížní oblohu 15.10 ve 3:00:

Astronomický podzim

27. září 2011 v 19:29 | Michal |  Roční období
V pátek 23.9. v 11:05 začal astronomický podzim. Odteď dny budou kratší než noci a na obloze uvídíme podzimní souhvězdí.

Pohled na jižní oblohu 28.9. v 1:00

Mračna na Venuši

26. září 2011 v 18:39 | Michal |  Venuše
Venuše je zahalena do hustých mračen a tak její povrch z vesmíru nemůžeme pozorovat. Ale z čeho ty mračna vlastně jsou ? Jestli by jste čekali vodní páru, tak jste na omylu. Tato mračna se totiž skládají z Kyseliny sírové (H2SO4), která je žíravá. Kyselina se také někdy prostřednictvím srážek dostane na povrch.


Satelit dopadl

24. září 2011 v 9:49 | Michal |  Novinky o vesmíru
Satelit už pravděpodobně dopadl na Zem. NASA čeká na potvrzení. Místo kam měly zbytky satelitu spadnout je městečko v jižní Kanadě. NASA neví jestli úlomky někoho zranily.


Částice rychlejší než světlo

23. září 2011 v 19:50 | Michal |  Novinky o vesmíru
Vědci pravděpodobně objevili částice rychlejší než světlo. Stalo se tak, když si je vědci posílali z jedné laboratoře do druhé. Možná, že se jedná o chybu v měření, ale jsou to neutrina. Kdybychom vyrobili stroj, který by byl rychlejší než světlo, předběhli bychom časoprostor. A cestovali bychom tak do budoucnosti. A to by znamenalo, že Einstainova rovnice je neplatná.


Sluneční vítr

22. září 2011 v 14:50 | Michal |  Slunce
Sluneční vítr je proud částic, který vysílá Slunce (z korony) rychlostí 450 km/s. Před slunečním větrem nás chrání magnetické pole. Díky slunečnímu větru máme na Zemi v polárních oblastech polární záře.


Tycho Brahe

21. září 2011 v 15:50 | Michal |  Téma týdne
Tak jsem se rozhodl, dnešní téma týdne pojmout trochu jinak... Tycho Brahe byl astronom, astrolog a alchymista, který se narodil v Dánsku roku 1546. Je považován za nejlepšího pozorovatele hvězdné oblohy. V roce 1599 byl pozván Rudolfem II. do Prahy. Zde také v roce 1601 umírá. Mezi jeho studenty patřil mimo jiné i Jan Kepler. Tycho Brahe je uznávaný po celém světě, je to také můj vzor, jednou se chci stát taky takovým významným astronomem.


Pozor padá satelit !

20. září 2011 v 16:59 | Michal |  Země
(Satelit už dopadl, více se dozvíte v tomto článku.)
NASA varuje: v sobotu brzy ráno by měl na Zem spadnout nefunkční americký satelit UARS. Vědci nevědí ani kam spadne (pravděpodobný dopad je na jih Tichého oceánu) , protože jeho oběžnou dráhu a pád může cokoli ovlivnit. Ať už ho zbrzdí atmosféra nebo ho cokoli malinko vychýlí z dráhy. Jedno je, ale jisté: satelit neohrozí severní ani jižní pól a na zem určitě dopadne. Pravděpodobnost. že satelit dopadne do ČR je mizivá.


Jsme zrozeni z hvězdného prachu

19. září 2011 v 19:20 | Michal |  Vesmír (obecně)
Po výbuchu supernovy na místě dnešní Sluneční Soustavy. Se zde vytvořila mlhovina a v ní naše Slunce. Slunce po zapálení termonukleární reakce ve svém nitru odfouklo slunečním větrem přebytečnou hmotu z, které se vytvořili planety. I naše Země na, které jsme se zrodili my. Jednoduše řečeno: ,,Jsme potomci hvězdného prachu".


Dvojhvězda

18. září 2011 v 10:19 | Michal |  Hvězdy
Jsou to dvě hvězdy, které obíhají kolem společného těžiště. Příklad jsou hvězdy Sírius A a Sírius B, jsou od Země vzdálené 8,5 světelného roku.


Planeta u dvojhvězdy

17. září 2011 v 13:20 | Michal |  Novinky o vesmíru
Vědci včera objevili planetu, která obíhá kolem dvojhvězdy. Je to exoplaneta, obíhá kolem jiné hvězdy než naše Slunce. V minulosti už vědci objevili exoplanet hodně, ale žádná dosud objevená exoplaneta neobíhala kolem dvojhvězdy. Teplota se na této planetě pohybuje jen mezi - 70 a - 100 °C to je asi tolik jako v zimě na Marsu. Planeta obíhá od větší hvězdy ve vzdálenosti asi 100 miliónů km, asi ve stejné vzdálenosti jako Venuše obíhá Slunce. Jen si představte jak krásný by byl západ dvou Sluncí.


Druhá modrá planeta

14. září 2011 v 9:24 | Michal |  Neptun
Druhá modrá planeta, tak by se mohlo přezdívat Neptunu. Může za ni především methan, který se v jeho atmosféře vyskytuje a pohlcuje červené světlo. Neptun patří do kategorie plynných obrů, tudíš nemá pevný povrch. Neptun se nachází třicetkrát dál než Země a do jeho průměru by se vešly 4 zemské průměry. Na Neptunu je docela chladlo teplota zde dosahuje - 230 °C. Neptun má jeden velký Měsíc Triton a 12 menších Měsíců. Ani jeden však nedosahuje velikosti Zemského Měsíce.


Pozoroval jsem Merkur !

11. září 2011 v 6:49 | Michal |  Pozorování
Dnes 11.9.2011 jsem se rozhodl, že budu pozorovat Merkur. Vstal jsem v 5 ráno a, protože v tu dobu ještě Merkur nebyl pozorovatelný namířil jsem dalekohled na pár hvězd a potom na Mars. V 5:40 jsem Mars nechal Marsem a vrhnul jsem se na to nejdůležitější - Merkur , chvlíli jsem přemýšlel jak to mám udělat, ale pak jsem si spustil program Stellarium a pomocí něho jsem ho hledal. Asi v 5:40 jsem ho konečně měl. V 6:30 vyšlo Slunce a bylo po pozorování.

Kruhový okulár, tečka uprostřed je Merkur, Mars by vypadal podobně:

Antihmota

10. září 2011 v 12:59 | Michal |  Vesmír (obecně)
Antihmota je látka s opačným nábojem než hmota, s kterou se vídáme běžně. Ve hmotě má elektron záporný náboj a proton kladný náboj, v antihmotě je to opačně. Pokud se sejde hmota a antihmota, následkem je výbuch o vysoké síle, proto se uvažuje, že se antihmota bude používat jako palivo budoucnosti.


Saturnovy prstence

9. září 2011 v 16:39 | Michal |  Saturn
Nic na Saturnu není tak úchvatné, jako jeho prstence. Ale z čeho se vlastně skládají a jak vznikli ? Všechno to začalo, když byla planeta jestě mladá. Dva její Měsíce se na oběžné dráze srazili. Mohla to být i hromadná srážka, ale nic není jisté. Teď víme že jeho prstence se skládají z malých těles o velikosti setiny milimetru, až po pár kilometrů. To způsobuje, že jsou rozsáhlé, ale extra tenké.

Saturnovy prstence v porovnání s Titanem:

Jupiterovy nevýrazné měsíce

7. září 2011 v 15:30 | Michal |  Měsíce Planet
Vedle jupiterových obřích měsíců s průměrem pár tisíc kilometrů (jsou 4: Io, Europa, Ganymed, Calisto), má Jupiter i hodně měsíců s malými rozměry. Například Amalthea, pátý největší měsíc Jupiteru, už má rozměry jen 270 x 165 x 150 km. Dále to je Thebe s průměrem asi 100 km, další měsíce mají průměr jen pár desítek kilometrů a 49 z nich má průměr menší než 10 kilometrů.

Amalthea, na pozadí Jupiter




Hablův teleskop bude brzy nahrazen

1. září 2011 v 12:39 | Michal |  Hubblův teleskop
Hablův teleskop, obří dalekohled, který obíhá Zemi, bude brzy nahrazen jiným, výkonějším teleskopem. Bude se jmenovat James Webb Space Telescope. Jeho zrcadlo bude mít průměr 6,5 metru, to znamená, že se nevejde do žádné rakety, proto bude jeho zrcadlo poskládáno z osmnácti dílů, které se otevřou až ve vesmíru. Bude potřebovat i sluneční clonu, neboť sluneční záření by ho oslňovalo. Sluneční clona změní teplotu z 85°C na -233°C, což je velmi podstatný rozdíl a pomůže mu tak pozorovat vesmír v infračervené části spektra. James Webb Space Telescope bude hlavně pozorovat hvězdy, které vznikly po velkém třesku a bude vypuštěn v roce 2018. Protože Hablův teleskop už nebude potřeba (nový dalekohled uvidí i 100krát slabší objekty), nenávratně shoří v atmosféře.

Zdroj; upraveno 18.5.2015