Únor 2012

29. únor z pohledu Astronomů

29. února 2012 v 8:57 | Michal |  Země
Naše planeta Země obíhá Slunce po eliptické dráze s periodou 365, 25 dne. Náš kalendář by nestačil a stalo by se to, že by se události jako např.: Zimní slunovrat začali posouvat. Proto byl zaveden 29. únor, který je v kalendáři jednou za 4 roky s vyjímkou letopočtů dělitelných 100 a nedělitelných 400 např.: 1900, 2100; nikoli 2000. 29. únor je z pozemského pohledu hodně kritizován, ale je třeba si uvědomit, že bez 29. února jednou za 4 roky, by náš kalendář prostě neplatil.


Mars je se Zemí v opozici

26. února 2012 v 19:39 | Michal |  Mars
V pondělí 5.března bude Mars v tomto roce nejblíže k Zemi asi 100 milionů km (říkáme že je v opozici). Mars má eliptickou dráhu proto je někdy Slunci blíž (přísluní) a někdy dále (odsluní). Toto přiblížení k Zemi bude Mars spíše v odsluní (viz 1.obrázek), proto bude vzálenější než v roce 2003.


V srpnu roku 2003 byl Mars Zemi rekordně blízko, jeho vzdálenost činila 65 milionů km, v té době byl blíže přísluní. Takové další velké přiblížení nastane až za víc jak 200 let. Ale stejně se jevil 10 000krát slabší než Měsíc v úplňku.(viz 2.obrázek)


Seskupení těles nad západním obzorem

25. února 2012 v 14:49 | Michal |  Pozorování
Dnes nebo zítra, pokud bude jasno, se můžete podívat na západní oblohu. Bude tam seskupení 4 těles. Merkuru - tato planeta bude viditelná jen krátce, asi do poloviny příštího měsíce. Venuše - lze ji vidět po celý březen a duben. V květnu už se bude přibliživat z našeho pohledu ke Slunci a 6.6.2012 bude viditelný i na našem území přechod Venuše přes sluneční kotouč. Jupiteru - Vzdálenější planeta, která se z našeho pohledu začíná přibližovat ke Slunci. A Měsíce - Jediný přirozený satelit Země. Je po novu a 1.3. přejde do První čtvrti.


Obloha v březnu 2012

24. února 2012 v 11:39 | Michal |  Měsíčník Obloha
Merkur je pozorovatelný v první polovině měsíce, večer nad západním obzerem
Venuše je vidět večer nad západním obzorem
Mars je vidět po celou noc
Jupiter je vidět večer nad západním obzorem
Saturn je vidět po celou noc, kromě večera
Uran je nepozorovatelný
Neptun je nepozorovatelný

Měsíc:
1.3. První čtvrť
8.3. Úplněk
15.3. Poslední čtvrť
22.3. Nov
30.3. První čtvrť

Merkur, Venuše a Jupiter nad západním obzorem 9.3.2012 v 19:00

Neutrina nejsou rychlejší než světlo

23. února 2012 v 9:49 | Michal |  Novinky o vesmíru
Jak jsem vás zde 23.září informoval, že byly nalezeny částice rychlejší než světlo, tak toto trvzení bylo vyvráceno. Na vině bylo to, že se data dostávela do počítače vědců o 60 nanosekund rychleji než se předpokládalo a to je těch 60 nanosekund o, které byly částice rychlejší. Takže to znamená, že Einsteinova teorie relativity zatím zůstává nedotčena.


Nový druh exoplanet

22. února 2012 v 9:39 | Michal |  Exoplanety
Vědci objevili v souhvězdí Hadonoše asi 40 světelných let od Země exoplanetu, která vypadá jako obří vodní svět. Jmenuje se GJ 1214b. Planeta je 2,7krát větší než naše Země a je 7krát hmotnější. Obíha svoji hvězdu (červeného trpaslíka) ve vzdálenosti 2 milionů km. Pro srovnání Země obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 150 milionů km. To znamená, že na ni panují vysoké teploty kolem 200 °C. Planeta je zahalena do husté atmosféry převéžně z vodní páry. A díky vysokému tlaku a vysoké teplotě na povrchu může vzniknout horký led nebo supertekutá voda. To co my na Zemi vůbec neznáme. Vědci ji objevili už v roce 2009, ale teď přišli na to co očekávali, že se převážně skládá právě z vody.


Jednotka jasnosti - Magnituda

21. února 2012 v 9:49 | Michal |  Vesmír (obecně)
Jednotka jasnosti - Magnituda je využívaná jednotka v astronomii. Může se dělit na zdánlivou a absolutní. Zdánlivá je magnituda nebezkých těles, které jsou pozorovány ze Země. Absolutní je jasnost těles, které jsou viděny ze stejné vzdálenosti. Čím menší číslo, tím větší jasnost. Jak tato jednotka funguje ? Ukážeme si to na příkladu. Hvězda, která má zdánlivou magnitudu 1 je 2krát jasnější než ta, která má magnitudu 2. Nejjasnější hvězda zimní oblohy má jasnost -1,47 mag., Venuše má jasnost asi -4 mag., Měsíc v úplňku má jasnost -12 mag. a Slunce -26 mag. Pozor takto jasné jsou tato tělesa pouze ze Země! (zdánlivá mag.)

Hvězdná obloha - souhvězdí panny

Co nás ve škole neučili

20. února 2012 v 11:09 | Michal |  Téma týdne
V tomto článku nechci nějak kritizovat školu, ale ve škole se učíme spoustu věcí které v životě nebudeme potřebovat. Já budu například hvězdářem a potřebuji toho víc vědět o astronomii a co mě tedy ve škole neučili ? Například o Marsu, to je jediná planeta na kterou se v boudoucnu chystá člověk vstoupit. Učili vás o ni proč je tak rudá ? Já vám to řeknu: Mars má v atmosféře kyslík a v půdě železo a to způsobuje, že kyslík ráguje se železem, planeta zrezne a na neší obloze se jeví jako rudá planeta. Nebo třeba plynné planety. Učitelé občas neznají přesný počet jejich měsíců, protože lidé objevují další a další. Jupiter jich má 65, Saturn 61, Uran 27 a Neptun 13. Nebo se moc ve škole neučí o objevech, třeba to, že k Plutu letí sonda New Horizons, která k němu má doletět v roce 2015. Něco pochytíme ve škole a něco se dozvíme třeba na kroužku.

Europa - jeden z měsíců Jupiteru

Proč se sonda Phobos-Grunt porouchala

19. února 2012 v 10:39 | Michal |  Meziplanetární sondy
Tato sonda letěla do vesmíru 8. listopadu 2011. Měla zkoumat měsíc Marsu - Phobos a zpátky se měla vrátit v roce 2014, měla přinést vzorky hornin. Krátce po startu se, ale přišlo na to, že sonda vůbec neráguje. Rusové se zkoušeli se sondou spojit, ale nedařilo se to. Nakonec sonda klesla na nižší oběžnou dráhu kolem Země, shořela v atmosféře a dopadla na povrch naší planety do tichého oceánu nedaleko pobřeží Jižní Ameriky. Rusové dlouho bádali nad tím, co tento nezdar mohlo způsobit, nakonec přišli na to, že na vině bylo selhání počítače na palubě sondy.

Obrázek z animace přistání sondy - Zdroj

Na Venuši se prodlužuje den

18. února 2012 v 14:49 | Michal |  Venuše
Poprvé rotační periodu planety změřily sondy Magellan a ruská sonda Veněra. V 80. a 90. letech minulého století. Změřili poměrně vysokou hodnotu 243,0185 pozemského dne. Ale když nedávno rotační periodu měřila sonda Venus Express, naměřila hodnotu 243,023 pozemského dne. Znamenalo by to tak, že délka dne na Venuši je o 6,5 minuty delší než před 30-ti lety. Nic to nemění na tom, že Venuše oběhne Slunce za 224,7 pozemského dne. Den na Venuši je tak delší než její rok.


Lidská civilizace je tu jen náhodou

17. února 2012 v 14:59 | Michal |  Téma týdne
Prapředkové lidí mají za sebou dlouho historii, která trvala od výbuchu supernovy až k vývoji prvního člověka. Co by se, ale stalo, kdyby na blízku nebyla žádná velká hvězda, která by mohla vybouchnout, pravděpodobně by se žádné Slunce nezrodilo, protože by nebyl žádný materiál ze kterého by se mohlo Slunce sformovat. Pokročíme dál, naše Země obíhá ve vzdálenosti 150 milionů kilometrů. Co by se stalo, kdyby obíhala blíže ? Teploty kolem 200 °C by zde nebyly vyjmečností a žádný život by zde nevnikl. A kdyby Země byla dále ? Ocitli bychom se ve stejných teplotách jako jsou na Marsu - to je kolem - 50 °C (něco jako na Antarktidě). I Měsíc hráje nezbytnou roli v našem životě, díky své gravitaci nadzvedává zemskou kůru a to způsoboje příliv a odliv.


Slunce - Video

9. února 2012 v 18:59 | youtube |  Videa
Teď si chvíli odpočineme od článků, mám tu pro vás video o Slunci.

(video zrušeno Youtubem)

Odvrácená strana Měsíce

8. února 2012 v 18:19 | Michal |  Měsíc
Tento článek nebude o žádném sci-fi, nýbrž o skutečnosti, o straně Měsíce, kterou ze Země nikdy nemůžeme vidět, může za to vázaná rotace. Měsíc oběhne Zemi za stejnou dobu, jako se otočí kolem své osy. Z pohledu pozemšťana to vypadá, jako kdyby se Měsíc neotáčel, ale to je omyl. Tuto stranu měsíce můžeme vidět podíváme-li se na Měsíc z druhé strany. Lidé tam většinou posílají kosmické sondy, aby ji proskoumali. Druhá strana Měsíce není taková jakou by jsme si ji představovali je chudá na moře (tmavé plochy na Měsíci, nejsou to oceány!!). Může za to bouřlivá minulost a doba, kdy byl Měsíc vulkanicky činný.


Měsíc je dnes v úplňku

7. února 2012 v 18:10 | Michal |  Měsíc
Dnes přesně ve 22:54 se Měsíc dostane do úplňku. Bude jakoby za zemí, ale v určitém výškovém rozestupu (kdyby byl v jedné přímce nastane úplné zatmění měsíce). V této době, kdy je měsíc v úplňku hvězdáři oblohu nepozorují ani Měsíc. Stejně jako Slunce totiž osvětluje oblohu a těžko se pak hvězdy pozorují. Měsíc se sice pozorovat dá, má velkou jasnost asi -12 mag, ale krátery a jiné útvary na jeho povrchu nevrhají stín, takže se strácí v měsíční záři. Doufejme, že se alespoň vyjasní.

Měsíc, tak jak ho vidíme ze Země

Mimo dosah Slunce

6. února 2012 v 19:10 | Michal |  Téma týdne
V tomto článku se vydáme za hranici našich možností. Mimo dosah našeho Slunce kde je tma jako v pytli. Tam kde obíhá planeta Neptun je světlo jako tady na Zemi za svitu měsíce v úplňku. Teplota se tam pohybuje kolem - 230°C, ale my se vydáme ještě dál. Těď jsme dorazili asi do vzdálenosti 500 astronomických jednotek. Zde je Oortův oblak. Tady už je tma jako v pytli, proto Oortův oblak nepozorujeme přímo, pozorujeme pouze komety, které z něj vylétávají. A teď se vydáme do mezihvězdného prostoru. Zde už je teplota jen asi 2 K (- 271 °C) a Slunce už zde není jedinečnost. Nacházíme se asi 2 světelné roky od Slunce. A teď se vrátíme zpátky na Zem i zde může být tma jako v pytli, když najednou z ničeho nic vypne elektrický proud.


Dnes slaví tento blog 5.narozeniny !!

5. února 2012 v 9:59 | Michal |  Výroční články
A je to tady, dnes to je přesně 5 let co jsem si založil tento blog. V té době bych vůbec nedoufal, že tento blog bude existovat tak dlouho. Když jsem si ho zakládal bylo mi 10 let. V té době jsem svůj první článek psal snad půl hodiny (dnes bych stejný článek napsal řekněme tak za 10 minut). Za těch 5 let co spravuji tyto stránky jsem zde publikoval 434 článků (tento je 435.), stovky obrázků, nezpočet videí a upravil jsem dyzajn. Myslím si, že jsem mezi nejstaršími aktivními blogy. Přeji svému blogu vše nejlepší a hodně článků do příštích let.


Další výzkum Venuše

4. února 2012 v 11:19 | Michal |  Meziplanetární sondy
Když poprvé přistávala ruská sonda Veněra 7 na povrch Venuše nikdo netušil jak to tam bude vypadat. Někdo si myslel, že tam je kapalná voda a někdo si dokonce myslel, že tam jsou dinosauři. Pravdu odhalila až tato sonda. Zjistilo se, že na Venuši by nic nepřežilo, teplota se zde pohybuje kolem 450 °C. V tuto dobu se Rusové chystají po dlouhé době vyslat na povrch Venuše další sondu s názvem Veněra-D, kterou by Rusové mohli vypustit v roce 2020. Mohla by studovat povrch, seismickou ativitu a chemické složení atmosféry.

Takto by sonda mohla vypadat

Jsou bouře na Uranu ?

2. února 2012 v 20:09 | Michal |  Uran
Když se sonda Voyager 2 v roce 1986 přiblížila k planetě Uran spatřila na jeho kotouči jen šedozelené nic, v té době nikdo netušil, že Uran svou skutečnou tvář skrývá. Uběhlo pár let a na Uran se podíval Habblův vesmírný dalekohled. A spatřil na něm několik bouří. Jak to bylo způsobeno ? Nebylo to proto, že by na sondě Voyager 2 nebyla kvalitní kamera. Na Uranově jižní polokouli v tu dobu vrcholilo léto. Uran má sklon rotační osy téměř 90° a tak nastavuje Slunci střídavě jednu, a pak drohou polokouli. Když byla jižní polokoule vyhřáta Sluncem začaly se na ní tvořit mračna z methanu a ty prostě Uran zahalily.


Konjukce Venuše s Uranem

1. února 2012 v 20:09 | Michal |  Planety
Asi za týden 10.2. by večer na západní obloze měla být vidět konjukce Venuše a Uranu. Uran bude asi o 1 ° níže. Venuše je nejjasnější planeta na obloze (-4 mag.) . S Uranem je to trochu horší, byl objeven dalekohledem, a tak ho pouhým okem neuvidíme. Je málo jasný asi (6 mag.) . Tato konjukce je dobrá pro ty, co mají silný dalekohled a nemůžou na obloze najít Uran, Venuše by jim mohla hledání usnadnit.

Pohled na západní oblohu 10.2. v 18:30
Toto je velmi zvětšený pohled na Venuši a Uran