Březen 2012

Mars - mohl tam být život?

31. března 2012 v 19:09 | Michal |  Mars
Mars je v dnešní době nehostinná planeta, která má odstín rudé barvy. Mohl se ale v minulosti asi před několika miliony až miliardami lety chlubit životem ? Průzkumné sondy objevily na Marsu důkazy o tom, že v minulosti na Marsu zkutečně život existovat mohl. I když zrovna ne v inteligentní formě, ale mohly to být třeba jen viry. Mars obíhá kolem Slunce asi o 70 milionů km dále než Země. I když je velikostně asi o polovinu menší než Země, může se pyšnit skoro stejně dlouhým dnem, asi o 37 minut delším a dokonce i ročními obdobími. Když je Marsu horký letní den, teplota může stoupnout i na 20 °C. Bohužel Mars nemá dostatečně hustou atmosféru a tak je tlak na povrchu planety podstatně nižší než na Zemi.


Jupiter - obří planeta

30. března 2012 v 15:50 | Michal |  Jupiter
Jupiter je se svými 143 tisíci kilometry největší planeta ve sluneční soustavě. Jupiter nemá pevný povrch, je to pouze plynná planeta tvořená převážně z vodíku (75%) a helia (24 %) a proto se kolem své osy otáčí závratnou rychlostí, jedna otočka mu trvá asi 10 hodin. I když je od nás vzdálený 700 milionů kilometrů, je nám k užitku. Odkloňuje z dráhy tělesa, která by si to mohla namířit k Zemi. Tato planeta je velice bouřlivá, bouřkové pásy se táhnou po celém obvodu planety. Jupiter má ve své atmosféře nespočet bouří. Největší z nich je rudá skvrna, která bouří na Jupiteru už více než 300 let. Vítr tam dosahuje rychlosti 600 km/h. Jupiter má nespočet měsíců (asi přes 60), ale pouze 4 z nich mají tvar koule.

Na obrázku je Jupiter, nepřehlédněte velkou rudou skvrnu (vpravo dole).

ISS (International Space Station)

28. března 2012 v 19:29 | Michal |  Vesmír (obecně)
ISS, česky mezinárodní vesmírná stanice, je jediná umělá družice Země, ve které sídlí lidé. Má za sebou dlouhou historii. První díl stanice byl na oběžnou dráhu Země vynesen 20.11.1998 a 2.11.2000 se na této stanici usídlila první stálá posádka. Stanice obíhá ve výšce zhruba 350 km. Na vesmírnou stanici se musí stále vozit nové a nové zásoby, ať už čisté pitné vody, oblečení, jídla a dokonce i vzduchu, protože na oběžné dráze už není atmosféra. Odpadky se potom hází do odpadního modulu, který potom shoří v atmosféře. Nedávno se posádka musela přesunout do svých raket, protože kolem letělo vesmírné smetí, které mohlo narazit do vesmírné stanice a ohrozit tak posádku. Kdyby se tak stalo, astronauti by museli nouzově přistát na Zemi.


Změna času

25. března 2012 v 12:29 | Michal |  Změny na blogu
Dnes v 2:00 začal ve střední evropě letní čas, ručičky se posouvaly na 3:00. Proč se tento čas zavedl ? Většina lídí je aktivní spíše po západu než před východem Slunce. Díky tomu, že se posunou hodiny o hodinu do předu se posune západ Slunce také o 1 hodinu. Tím pádem je večer o hodinu déle světlo, a tím pádem nemusíme doma tolik svítit (někdo by těžko v létě využil světlo před čtvrtou hodinou ranní). V české Astronomii se pro tento čas používá zkratka SELČ (středoevropský letní čas).

Zdroj obrázku: Wikipedie

Obloha v dubnu 2012

24. března 2012 v 15:09 | Michal |  Měsíčník Obloha
Konečně se k nám po dlouhé zimě vrátilo jaro a to je čas na soupis toho jak bude v dubnu vypadat noční obloha. Ve 2:00 se mění čas na 3:00 letního času (ale o tom až zítra).

Viditelnost planet:
Merkur je nepozorovatelný
Venuše je večernicí
Mars je vidět celou noc, kromě rána
Jupiter je vidět večer, nízko nad západním obzorem
Saturn je vidět celou noc
Uran je nepozorovatelný
Neptun je vidět ráno, nízko nad východním obzorem

Měsíc:
6.4. Úplněk
13.4. Poslední čtvrť
21.4. Nov
29.4. První čtvrť

Foto: Jižní obzor 16.4.2012 ve 0:00, Saturn nedaleko jasné hvězdy Spica, Mars opodál
Foceno v programu Stellarium

Vědci nově určili velikost Slunce

23. března 2012 v 18:20 | Michal |  Slunce
Astronomové určili přesnější průměr Slunce na 1 392 684 km, s přesností na 65 km. Výpočet průměru Slunce provedla skupina astronomů z Havaje, Brazílie a Kalifornie. Průměr Slunce určili na základě sondy, která registrovala přechody Merkuru v letech 2003 a 2006. Astronové čekají na přechod Venuše přes Slunce 6.6.2012, který se uskuteční v ranních hodinách. Měl by jim zpřesnit odhady o průměru Slunce.


Moje Země - Jak by mohla vypadat

21. března 2012 v 20:49 | Michal |  Téma týdne
Tak a máme tu téma týdne Moje Země.

Ve vesmíru existuje hodně exoplanet, možná tolik, že každý člověk tady na Zemi by si ve vesmíru našel svoji exoplanetu. Bohužel, většina z nich jsou buď plynné planety nebo obíhají svou mateřskou hvězdu moc blízko a některé jsou obojí dohromady, takzvaní horcí Jupiteři (jak se jim přezdívá), jsou plynní a obíhají svou hvězdu příliš blízko, ale najdou se i exoplanety na, kterých by život mohl existovat, musí splňovat tyto podmínky: musí obíhat v obyvatelné zóně, to je tam, kde může existovat voda v kapalném skupenství a musí mít kyslík v atmosféře i vodu.

Teď vám řeknu jak bych si svoji planetu představoval: Obíhala by ve stejné vzdálenosti jako Země, možná trochu blíž, aby na ní bylo trochu tepleji, kolem hvězdy, která by měla stejnou teplotu jako Slunce. Tato planeta by mohla mít trochu víc % kyslíku v atmosféře, aby se mi lépe dýchalo. Příroda na této planetě by byla nedotčená. Všude by rostly různé bobule, které by výborně chutnaly, voda v oceánech by nebyla slaná a byla by tak čistá a průzračná, že by se dala rovnou pít.

A co vy, jak si představujete svoji vysněnou planetu ?


Kdo nahradí Habblův teleskop?

18. března 2012 v 14:49 | Michal |  Hubblův teleskop
Habblův teleskop byl vypuštěn na oběžnou dráhu v roce 1990. V součastnosti už funguje 25 let, ale nemůže fungovat stále. Do teď ho opravovali lidé, kteří k HST přiletěli raketoplánem. Teď už, ale raketoplány nelétají do vesmíru. Proto bude HST brzy (asi v roce 2018) naveden do atmosféry, kde shoří. Hubblův vesmírný dalekohled bude možná nahrazen dalšími vesmírnými dalekohledy. Už teď je na oběžné dráze dalekohled Kepler, který hledá vzdálené exoplanety.

Hubblův vesmírný dalekohled
(aktualizováno 18.5.2015)

Začátky kosmonautiky

17. března 2012 v 16:59 | Michal |  Vesmír (obecně)
Dnes už lidé volně létají na oběžnou dráhu ke stanici ISS. Dříve raketoplány, teď ruskými raketami, ale jak to všechno začalo ? Za začátek všech letů do vesmíru je považován vzlet první sondy Sputnik 1, která byla vypuštěna 4.10.1957. To byl však, ale pouze let bez posádky. Vůbec prvním letem s posádkou byl opět ruský, Sputnik 2 na jeho palubě byl pes, jmenoval se Lajka. Sputnik 2 byl vypušten 3.11.1957. Pak následoval první člověk, rus Jurij Gagarin, který odstartoval do vesmíru 12.4.1961 a téměř jednou obletěl Zemi. Američané nebyli pozadu, vypustily prvního američana do vesmíru (Johna Glenna) 20.2.1962. Ale potom Američani neváhaly a jejich vesmírné lodě přistály 6krát na Měsíci, byly to Apolla 11, 12, 14, 15, 16 a 17.

Tuto dráhu uletěl Jurij Gagarin 12.4.1961 ve své vesmírné lodi Vostok 1

Ke Slunci se blíží kometa

14. března 2012 v 14:09 | Michal |  Novinky o vesmíru
Ke Slunci se blíží kometa. Jde o kometu z jedné skupiny komet, z které ke Slunci už jedna přiletěla o vánocích. Nejblíže Slunci bude kolem dnešní půlnoci. Tato kometa by mohla být viditelná i z území České republiky. Pokud se nedostane tak blízko Slunci, že si ji Slunce přitáhne, je veliká šance vidět tuto kometu po jejím přísluní za soumraku nebo můžeme vidět jen její ohon.


Hra na pravdu aneb Nic než teorie

13. března 2012 v 19:09 | Michal |  Téma týdne
Chvíli mi to trvalo se zamyslet nad tímto tématem, ale pak mě napadlo, že historie veškerého vesmíru, je všechno taková hra na pravdu. S historií vesmíru je spjato mnoho teorií ne faktů, protože když se před 13,7 miliardy let stvořil vesmír a tím i veškerá hmota. Tak tady nikdo nebyl, aby to dokázal, to samé platí o vzniku Sluneční soustavy i dokonce u vzniku našeho Měsíce. Teď si teorie trochu rozebereme.

Vznik všeho (teorie velkého třesku): Když se vrátíme do doby zhruba 13,7 miliardy let, uvidíme Velký třesk. Nebo ne ? Když se nad tím zamyslíme, veškerý časoprostor, který do té doby existoval, byl soustředěn do jediného bodu. A kdyby jste se dívali na velký třesk z jakéhokoli místa, byly by jste vlastě mimo časoprostor. Často si klademe otázku, co vlastně bylo před velkým třeskem ? Pro vědce je to ta samá otázka jako, kdyby jste byli dvojrozměrné bytosti a ptali se co je na sever od severního pólu. Všude kam byste šli od severního pólu, by bylo na jih. Ale to jsem odbočil zase někam jinam...

Vznik Sluneční soustavy: Asi 9 miliard let po velkém třesku, blízko místa kde je dnes naše Sluneční soustava vybouchla hvězda, ukončila svůj dlouhý život supernovou, vyvrhla do prostoru kolem sebe tolik materiálu, že to stačilo pro přitahování materiálu vlivem gravitace k sobě a Slunce mohlo zažehnout Termonukleární reakci. Ze zbytku hmoty se pak vytvořily planety a zbytek naší Sluneční soustavy. Opět je to jen teorie, nikdo nemůže vědět jestli, zde hvězda vybouchla dříve nebo později a kolik hmoty bylo za potřebí, aby zde vzniklo naše Slunce.

Vznik Měsíce: Opět panuje hodně teorií. Někdo si dříve třeba myslel, že Měsíc vznikl, když se vlivem odstředivé síly odtrhla hmota ze Země. To by podle nich vysvětloval Tichý oceán, ale teď už víme, že je zapříčiněn vlivem deskové tektoniky a Tichý oceán tady dříve vůbec nebyl. Ale desková tektonika je taky teorie, ovšem doložená mnoha fakty. Nejpravděpodobnější teorie je, že do Země v minulosti narazilo těleso, vyvrhlo materiál na oběžnou dráhu Země v podobě prstence a vytvořil se Měsíc.

Tak jsem se dnes rozepsal trochu víc. Ještě nikdy jsem nebyl ve výběru TT na tema.blog.cz, snad mi to dnes vyjde. To je dnes ode mne vše, snad si přečtete někdy můj další článek tady na mulu.blog.cz nebo na mém druhém blogu.


Jaro je za dveřmi

10. března 2012 v 15:39 | Michal |  Roční období
Jaro máme za dveřmi, sice venku moc teplo není, ale meteorogové slibují, že příští týden má být i 15 °C, možná, že i budou padat teplotni rekordy. Nejlépe by mělo být od 21.3. do konce března, kdy bude jasno až polojasno, jen občas zaprší. Astronomické jaro přijde 20. března ráno v 6:14.


Geomagnetické bouře

8. března 2012 v 17:09 | Michal |  Slunce
Dnes večer by možná obyvatelé západních čech mohli vidět polární záři, záleží na tom jestli se oblačnost protrhá a na magnetickém poli Země. Lepší podmínky měli obyvatelé Východního Ruska a USA, protože první část geomagnetické bouře k Zemi dorazila už v 7 hodin ráno. Na vině této geomagnetické bouře je skvrna na Slunci, do které by se vešlo i 9 Zemí, tato skvrna bude na Slunci viditelná ještě asi 9 dní.


Sluneční maximum 2012

5. března 2012 v 18:49 | Michal |  Slunce
Slunce by mělo být letos nebo příští rok na vrcholu své aktivity. Co to znamená ? Slunce prochází určitým cyklem. Každých 11 let je Slunce na vrcholu své aktivity, kdy je poseto slunečními skvrnami a probíhají výtrysky žhavého magmatu do prostoru. Astronomové předloni neviděli na Slunci tolik skvrn kolik by očekávali mysleli si, že bude menší doba ledová, ale nestalo se tak. Toto maximum by mohlo ohrozit Zemi, až bude nějaká Sluneční erupce a zamíří k nám. Mohla by ohrozit naše teď už hodně vyspělé komunikační zařízení. Poslední maximum bylo v roce 2001.


Zrcadlový dalekohled

3. března 2012 v 15:29 | Michal |  Téma týdne
Zrcadlový dalekohled (odborně reflektor) je přístroj k pozorování oblohy, dalekohled nespočetkrát zvětšuje vzdálený objekt, od čočkového se liší tím, že světlo z dalekých hvězd dopadne na velké zrcadlo, které toto světlo sbírá a potom putuje soustavou menších zrcadel do okuláru, v čočkovém dalekohledu světlo prochází skrze čočky a není tak odráženo. Když se koukneme do zrcadlového dalekohledu uvidíme objekt zvráceně (vlevo je vpravo a nahoře je dole). To, ale hvězdářům nevadí, protože velká výhoda těchto zrcadlových dalekohledů spočívá v tom, že zrcadlo se může udělat tenké a tak není težké narozdíl od čočky a můžeme s ním lechce manipulovat.

Rekordy dalekohledů: Nejdejší čočkové dalekohledy měřily kolem 60 metrů, to ale znamenalo velkou nestabilitu. Největší zrcadlové dalekohledy mají zrcadlo o průměru asi 10 metrů a, když se spojí 4 velké teleskopy (Very Large Telescope), můžou dát dohromady teleskop s zrcadlem o průměru 130 metrů. A to už je pořádně ostrý obraz.

Bohužel na zemském povrchu obraz ruší chvění zemské atmosféry. A tak vědci vypustili do vesmíru v roce 1990 Hubblův kosmický dalekohled a výhled od tamtud je nádherný. Žádná zemská atmosféra mu v pozorování nebrání.


Planety, které nemají domovskou hvězdu

2. března 2012 v 17:19 | Michal |  Planety
Mezihvězdným prostorem se můžou pohybovat planety, které nemají svou domovskou hvězdu, jsou tedy označovány jako "planetární bezdomovci", v minulém roce jich vědci odhalili asi 10. Jak se tam, ale ty potulné planety vzali ? Možná, že to jsou planety, které obíhali velké hvězdy a velká hvězda je velice nebezpečná. Ukončila svůj život velkým výbuchem (supernovou) a planeta byla odmrštěna do hlubin kosmu. Vědci předpokládají, že jich v naší galaxii může existovat miliony až miliardy, to jsou ale jen odhady, protože nemáme dostatečně vyspělé přístroje na to objevit tmavou planetu, kterou nic neosvětluje. Vedci je objevují na takzvaném principu gravitačního čočkování, kdy tato planeta ohýbá světlo z daleké hvězdy.