Duben 2012

Výborné pozorovací podmínky

28. dubna 2012 v 18:39 | Michal |  Pozorování
Zítra budou večer výborné pozorovací podmínky, určitě budu pozorovat noční oblohu, protože je teplo, také v noci, teplota do půlnoci neklesne pod 15 °C. Je nejlepší počasí, které může být - jasno. Pozorování Měsíce se také vyplatí, protože bude v první čtvrti a to jsou výborně vidět krátery na jeho povrchu, doslova ráj pro Astronomi. Vřele doporučuji v těchto dnech pozorovat noční oblohu.


Obloha v květnu 2012

25. dubna 2012 v 19:19 | Michal |  Měsíčník Obloha
Dnes tady máme oblohu v květnu.

Planety:
Merkur je nepozorovatelný
Venuše je vidět večer
Mars je pozorovatelný téměř celou noc
Jupiter je nepozorovatelný
Saturn je pozorovatelný celou noc
Uran je vidět pouze ráno nízko nad východním obzorem
Neptun je vidět ráno

Měsíc:
6.5. Úplněk
12.5. Poslední čtvrť
21.5. Nov
28.5. První čtvrť

Západní obloha 15.5. kolem 1.hodiny ranní

Minulost (vznik) planety Země

23. dubna 2012 v 11:29 | Michal |  Téma týdne
A máme tu další téma týdne, tentokrát minulost. Chtěl bych psát o minulosti vesmíru, ale protože si zde o velkém třesku píšeme pořád, rozhodl jsem se, že budu psát o minulosti toho, co každý z nás považuje za somezřejmost, o naší planetě Zemi.

Vznik Slunce: Nejdřive si musíme napsat něco o tom jak vznikla naše hvězda, kolem níž planeta Země obíhá. Slunce je v dnešní době hvězda hlavní posloupnosti. Ovšem jak vznikla ? Před tím než vzniklo Slunce zde ukončila svůj život velmi hmotná hvězda supernovou (o té jsem včera psal). Vyvržený materiál se zanednouho začal svou gravitací přitahovat k sobě a ve středu oblaku se zažehla termojaderná reakce. Potom Slunce odhodilo nevyužitý materiál.

Vznik Země (nebo jiných planet): Vyvržený meteriál, který se skládal z částic velikých kolem pár centimetrů (někdy se mu také říka protoplanetární disk) se začal zhlukovat do planetesymálů, které už měli v průměru stovky kilometrů. A ty se také začaly srážet. V tomto období planetesymálů vznikl náš Měsíc, když protoplaneta o velikosti planety Marsu bočně narazila do naší mladé Země. Když se nárazy ustálily vypadala Sluneční soustava jako dnes. A důkaz této teorie ? V jedné oblasti naší Sluneční soustavy se nevytvořila planeta a to mezi Marsem a Jupiterem, kde je v dnešní době pás planetek. Planeta se nevytvořila vlivem gravitační síly Jupitera.

Toto všechno se událo asi před 5-ti miliardami let.


Supernova

22. dubna 2012 v 11:49 | Michal |  Hvězdy
Je to mohutný výbuch při, kterém hvězda umírá. Hvězda o hmotnosti větší než 1,44 hmotnosti Slunce vyčerpá své palivo (vodík), který potřebovala na termojadernou reakci a začne se smršťovat do sebe. Když už se hvězda do sebe nemůže smršťovat následuje mohutný výbuch. Při tomto výbuchu vznikají za vysokého tlaku a teploty složité prvky např: zlato. Potom se hvězda přemění buď v neutronovou hvězdu nebo v černou díru. Vědci, ale objevili i exoplanety o neutronových hvězd. Jak je to možné ? Jak to mohli přežít supernovu ? Vzniká snad neutronová hvězda i jinak ? To je velká záhada, kterou se vědci snaží rozluštit.


Meteorický roj Lyridy

20. dubna 2012 v 16:20 | Michal |  Meteorické roje
O víkendu, hlavně v neděli ráno by měl být viditelný roj Lyridy, za hodinu by mělo být spatřeno 15 meteorů. Sice je to málo, ale Měsíc je v novu, a tak nebude rušit některé meteory. Meteory vylétají z bodu nedaleko Lyry. Meteřkou kometou je kometa C/1861 G1 Thatcher.


Světlo - letí nejrychleji

18. dubna 2012 v 13:39 | Michal |  Téma týdne
A máme tady další téma úzce spjato s astronomií - světlo.

Zdrojem světla většinou ve Vesmíru bývá termojaderná reakce ve hvězdě. Světlo má ve vákuu rychlost asi 300 000 kilometrů za sekundu. Určitě si říkáte jaká je to velká rychlost, ale pro pohyby ve vesmíru to moc velká rychlost není. Ze Slunce k nám letí světlo zhruba 8 minut. Z druhé nejbližší hvězdy k nám světlo letí 4 roky. I posádka na Měsíci pociťovala ,,pomalou" rychlost světla, protože než světlo doletí k Měsíci trvá to 1 sekundu, proto muselo řídící středisko na Zemi čekat na odpověď.

Myslím si, že většina článků na téma týdne bude pouze o viditelném světlu, které má délku zhruba 400 - 800 nanometrů. Ale existuje o mnoho více druhů světla, jako třeba ultrafialové, infračervené nebo třeba mikrovlné, které má délku vln řádově v mikrometrech, s tímto světlem pracuje mikrovlnka - proto mikro - vlnka. Ale světlo může být i třeba rádiový signál, který má velikost vln řádově v metrech.

Teď něco k Einsteinově teorii relativity, která tohoto muže nejvíce proslavila, Einsteinova teorie vypovídá asi toto: Pokud bychom se pohybovali rychlostí vyšší než je rychlost světla, předběhli bychom časoprostor a začali bychom cestovat do budoucnosti, což je nemožné. Rychlost světla je tak nejvyšší povolená rychlost ve Vesmíru. Jednou naměřili lidé částicím vyšší rychlost než rychlost světla, ale později byla prokázána lidská chyba.

Světlo je prostě nepřekonatelné, jak na Zemi tak i ve Vesmíru.


Albert Einstein, publikoval slavnou teorii relativity; Zdroj obrázku

Přechod Venuše se blíží

14. dubna 2012 v 13:59 | Michal |  Novinky o vesmíru
Přechod Venuše před Slunce je úkaz, který se už toto století nebude opakovat, je to situace, kdy se Země, Venuše a Slunce dostanou do jedné přímky, tento úkaz nastává párově po zhruba 10-ti letech a potom je více než 100 let pauza. Tento úkaz nás čeká 6.6.2012 hned při východu Slunce, protože samotný úkaz začne už někdy o půlnoci, tedy pod naším obzorem. Ten, kdo tento úkaz zmešká má smůlu, další přechod před Slunce náš totiž čeká až v roce 2117.


Slunce je neaktivní i když má být aktivní

12. dubna 2012 v 15:40 | Michal |  Slunce
Dnes výjmečně nejdřív obrázek:


Většina z vás se podívá na tento obrázek a usoudí, že na něm není nic zajímavého, jen kotouč Slunce a jinak nic. Ale na tomto obrázku je právě zajímavé to nic. Protože letos má být Slunce na vrcholu své aktivity, má být na Slunci řada slunečních skvrn, ty ale na Slunci chybý, astronomové neví čím to je způsobeno. Může to být jen malá odchylka ve Sluneční aktivitě, nebo pokud se objeví málo skvrn i při dalším vrcholu sluneční aktivity (to je za 11 let), můžeme počítat s tím, že na Zemi bude malá doba ledová. Naposledy se tak stalo před pár staletími.

Velikonoce - proč jsou po každé jindy

10. dubna 2012 v 17:59 | Michal |  Téma týdne
Velikonoce, jakožto jediný pohyblivý svátek v našem kalendáři, oslavuje Ježíšovo z mrtvých vstání. Ale proč jsou Velikonoce někdy v březnu a někdy v dubnu, na tuto otázku se vám pokusím dát odpověď, pohyblivost svátků je totiž čistě závislá na Měsíci. Velikonoce jsou po každém prvním jarním úplňku, tedy po prvním úplňku po jarní rovnodennosti. Brzké Velikonoce jsme měli v roce 2008, kdy byli 23.března, naopak pozdní velikonoce jsme měli v loni, kdy byli až 24.dubna, tedy až týden před prvním májem. K velikonocům patří různé zvyky, jako třeba barvení vajíček, či šlehání děvčat pomlázkou, ale pozor pomlázka není od slova mlátit, ale od slova mladit neboli mladý.


Deště na Titanu

8. dubna 2012 v 14:29 | Michal |  Novinky o vesmíru
Jak už jsem na těchto stránkách zmínil, Titan je měsíc Saturnu, který je věčně zahalen do své husté atmosféry. Na Titanu jsou jezera a řeky. Bohužel, ale z kapalných úhlovodíků. Pokud počítáme z fyzikálními vlastnostmi kapaliny, musí se odpařovat a srážet se do mračen a pak klesat na Titan v podobě deště. Vědci teď vypátrali, že déšt na Titanu je docela vzácný úkaz, prý tam prší jednou za 1 000 let, a však na pólech může pršet i jednou za 30 pozemských let.


Neptun - vzdálená planeta

7. dubna 2012 v 13:49 | Michal |  Neptun
A máme tu v pořadí osmou planetu Sluneční soustavy a zároveň poslední. Neptun od Slunce dělí 4,5 miliardy kilometrů což je 30 Astronomických jednotek. Kolem své osy se otočí asi za 16 hodin a Slunce oběhne za 165 let. Velká vzdálenost, která tuto planetu dělí od Slunce, způsobuje na Neptunu velmi nízké teploty asi -200°C (absolutní nula je -273°C). Neptunova atmosféra má modrou barvu, způsobenou přítomností methanu. Neptun je asi čtyřikrát větší než naše Země, ale opět je to plynná planeta, takže by se na ní nedalo přistát. Zato má 13 objevených měsíců, jeden z nich se jmenuje Triton a má asi 3 000 km v průměru.


Saturn - pán prstenců

5. dubna 2012 v 9:49 | Michal |  Saturn
Saturn, jediná planeta jejíž prstence můžeme vidět až ze Země i malým dalekohledem. Saturn je se svými 120 tisíci kilometry v průměru druhou největší planetou Sluneční soustavy. Od Slunce je vzdálen víc jak 1 miliardu kilometrů a oběhne ho za 30 let. Na planetě jsou vidět takové pásy mračna jako na Jupiteru, ovšem nejsou tak zřetelné. Na Saturnu kromě jeho impozantních prstenců není nic moc zajímavého. Je na pólech zploštělý, protože rotuje velmi rychle, jedna otočka mu trvá přibližně 10 hodin. Prstence jsou pravděpodobně zbytek z, kterého se nevytvořili měsíce nebo spíše odpad způsobený srážkou dvou měsíců. Saturn má nespočet měsíců nejméně 60. Největší je Titan, který je dokonce větší než planeta Merkur, Titan má jako jediný ze všech měsíců velmi hustou atmosféru, podobně jako Venuše. Na Titanu jsou dokonce jezera i řeky, ovšem tvořeny kapalnými úhlovodíky, které známe na Zemi v plyném skupenství. Zajímavý měsíc je také Enceladus, který je tvořen vodou, přesněji vodním ledem.


Merkur - nejblíže Slunci

4. dubna 2012 v 15:20 | Michal |  Merkur
Dostáváme se k planetě Merkuru, nejmenší planetě Sluneční soustavy a zároveň nejbližší Slunci. Od Slunce ho dělí pouhých 58 milionů km. Tato rozpálená planeta je dokonce menší než některé měsíce plynných planet. Merkur vzhledem nemá daleko k našemu Měsíci, je také jako náš Měsíc vyprahlá kamenná poušť. Jedno z Merkurových "nej" jsou také největší výkyvy teplot ve Sluneční soustavě. Merkur obíhá po dráze nejméně podobné kružnici ze všech planet a protože Merkur nemá atmosféru ve dne se teplota může vyšplhat až na 430°C a v noci může klesnout až na -170°C. Rozdíl 600°C dělá z Merkuru jedinečnou planetu. Merkur se kolem své osy otočí za 58 dní a Slunce oběhne za pohých 88 dní. Stejně jako Venuše nemá žádné přirozené satelity.


Venuše - jitřenka a večernice

2. dubna 2012 v 20:59 | Michal |  Venuše
Venuše, druhá planeta v pořadí od Slunce. V minulosti dostala jméno po dávné bohyni krásy a lásky. To proto, že se na obloze jeví po Slunci a Měsíci nejjasnějším objektem. Ze Země je vidět někdy večer a někdy ráno. Ale jak to s Venuší doopravdy je ? Až do sedmdesátých let si lidé mysleli, že na Venuši může být život, někdo si dokonce myslel, že tam jsou dinosauři i když už k Venuši létaly sondy, protože Venuše má velmi hustou atmosféru a skrz ni vidí jedině radar. Pak se přišlo na děsivou pravdu, Venuše rozhodně není na povrchu krásná, ale opak je pravdou, její povrch není daleko od naší vize pekla. Teplota tam dosahuje 464 °C, to kvůli skleníkovému efektu, který způsobuje vysoká koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře. I když je Venuše skoro stejně velká jako Země, naší planetě se vůbec nepodobá. Otočí se kolem své osy za 243 dní a Slunce oběhne za 225 dní, to znamená, že na Venuši je den delší než rok. Venuše nemá žádné přirozené satelity.


Do Země narazí planetka Armagedon

1. dubna 2012 v 12:39 | Michal
Do Země v úterý narazí planetka o velikosti 300 metrů, hrozí konec světa. Vědci ji objevili až teď, protože je tmavá a odráží málo světla. Pokud do Země narazí vymře téměr všechen život, oceány se vypaří a nás to vyhubí jako dinosaury. Planetka se jmenuje Armagedon a už nejsme schopni odklonit ji z dráhy. Připravte se, Armagedon přiletí v úterý kolem 12-ti hodin.

-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Apríl !!!!