Listopad 2012

Planetární samota

26. listopadu 2012 v 18:09 | Michal |  Téma týdne
Konečně po dlouhé době článek na téma týdne, dnes na samotu, ale o sobě psát nebudu, i když jsem samotářský typ. Samotní nejsou jen někteří lidé, ale i planety.

Pokud se podíváme na oblohu, uvidíme pouhým okem jen Merkur, Venuši, Mars, Jupiter a Saturn (Uran a Neptun jsou pororovatelní jen dalekohledem), tyto vyjmenované planety obíhají společně s naší Zemí okolo hvězdy Slunce. Pak existují ještě exoplanety, které obíhají jinou hvězdu než Slunce, ty nemůžeme vidět ani dalekohledem, existují metody odhalení exoplanety, které jsou vázány na hvězdu, kterou dotyčná planeta obíhá.

Vesmírem se, ale také pohybují planety, kreré o svou domovskou hvězdu přišli. Ať už zánikem hvězdy nebo srážkou s jiným tělesem. Teplota se na těchto samotářských planetách (pokud jsou bez atmosféry) pohybuje kolem -270 °C, protože nemají žádný zdroj tepla ani světla propadnou do větčné tmy a chladu. Tohoto planetárního samotáře už nemůžeme odhalit teleleskopem ani metodou pro objevení exoplanet. Proto přichází na řadu speciální metoda, které se říká gravitační čočkování. Tato metoda je založena na tom, že když se tato planeta dostane před hvězdu, svou gravitací jakoby ohne světlo, které s této hvězdy přichází. Vědci už touto metodou objevili asi 10 takovýchto planet, ale myslejí si, že bych jich v náší galaxii mohly být až miliony.

Pokud tato planeta jednou opustí svoji rodnou hvězdu, nemá prohráno, protože pokud má štěstí, může se dostat do gravitačního pole jiné hvězdy a ta ji "adoptuje".
Protože tyto planety nelze vidět přímo, i toto je jen umělecká představa

Obloha v prosinci 2012

25. listopadu 2012 v 13:49 | Michal |  Měsíčník Obloha
Blíží se poslední měsíc roku a to je čas na oblohu v prosinci.

Planety:
Merkur můžeme zahlédnout ráno nad východním obzorem
Venuše svítí jako jitřenka taktéž ráno nad východním obzorem
Mars můžeme zahlédnou večer, nízko nad západním obzorem
Jupiter je vidět celou noc kromě rána
Saturn můžeme zahlédnout ráno na jihovýchodní obloze
Uran můžeme pozorovat v první polovině noci
Neptun můžeme pozorovat pouze večer

Měsíc:
6.12. Poslední čtvrť
13.12. Nov
20.12. První čtvrť
28.12. Úplněk

Jihovýchodní obloha 16.12.2012 v 6:45

Curriosity něco objevila, ještě se neví co

23. listopadu 2012 v 17:29 | Michal |  Mars
Podle neoficiálních zdrojů sonda Curriosity na Marsu něco objevila, NASA ještě tají co, ale je ještě poměrně brzy na závěry že mohla objevit mimozemský život, na Marsu sonda Curriosity už objevila stopy po výbuchu sopky, po tekoucí vodě, nebo i divné částečky písku, které vypadaly jako, kdyby odpadly od sondy, sonda je vybavena mikroskopem, vrtákem a dalšími stroji určenými pro výzkum hornin, pokud sonda něco výjmečného objeví jistě vás o tom informuji na tomto blogu.

Takto sonda vypadá:

Uvidíme příští rok velmi jasnou kometu ?

18. listopadu 2012 v 10:59 | Michal |  Komety
Pokud se vše odehraje podle předpokladů, mohli bychom v listopadu 2013 vidět kometu, která bude přesahovat -10 magnetudy, což je asi jako Měsíc v první čtvrti. Ale vůbec není jísté zda tomu tak bude. Kometa se 28.11.2013 přiblíží ke Slunci na vzdálenost 0,1 AU (15 milionů km), což je velmi sebevražedná vzdálenost. Kometa by se mohla stát součástí Slunce nebo by se mohla díky vysokému žáru úplně vypařit. Ale je už téměř jisté, že kometu budeme moci pozorovat pouhým okem.


Objevena nová superzemě

14. listopadu 2012 v 18:29 | Michal |  Novinky o vesmíru
Vědci objevili novou explanetu, které dali jméno HD 40307g (HD 40307 podle hvězdy g - v pořadí 6. objevené planeta u této hvězdy). Planeta svou hvězdu obíhá ve vzdálenosti 90 milionů km. Planeta by měla mít průměr 1,9 až 2,5 průměrů Země a oběhne svou hvězdu za 198 pozemskéch dní. Na planetě se teplota může pohybovat od -17°C do 52°C, když předpokládáme, že tam je atmosféra. Klidně tak na této planetě, díky stabilitě hvězdy mohl vzniknout život. Pokud by jsme poslali na tuto planetu, nějakou zprávu v podobě rádiových vln, trvalo by minimálně 84 let, něž by se k nám dostala odpověď, planeta je totiž od nás vzdálená 42 světelných let.

Umělecká představa planety podobné Zemi:

Mars - naděje pro lidstvo

12. listopadu 2012 v 19:59 | Michal |  Mars
Mars je cílem mnoha sond, které zkoumají naší sluneční soustavu, žádná jiná planeta není tak prozkoumaná jako právě Mars (s vijímkou Země). K Marsu už vysíláme sondy více než půl století, cílem je objevit na Marsu alespoň náznaky života, zatím se o to vědci pokouší marně. Avšak na Marsu by v daleké budoucnosti mohl žít i člověk, stačí jen, aby jsme do Marsovské atmosféry vypustili dostatek skleníkových plynů. Když by se teplota ustálila zhruba na 20 °C, mohla by na Marsu probíhat fotosyntéza, protože atmosféra této planety je bohatá na oxid uhličitý, pak by se jen čekalo, až bude na Marsu dostatek kyslíku, aby tam mohl člověk dýchat. Protože si svoji planetu ničíme, mohl by právě Mars být útočištěm pro další generace.

Mars v programu Celestia
Dále bych chtěl oznámit, že na tento blog přišel 15 000. návštěvník.

Úplné zatmění Slunce nad Austrálií

10. listopadu 2012 v 18:19 | Michal |  Zatmění
V úterý 13. listopadu 2012 kolem 22:00 středoevropského času dojde v austrálii k úplnému zatmění Slunce. Bohužel u nás zatmění pozorovatelné nebude, ani částečné, protože se nacházíme na opačné straně planety. V ČR nastane úplné zatmění Slunce až v roce 2136.

Zatmění slunce nad Austrálií, 13.11.2012 v 22:00 téměř úplná fáze

Slunce - žhavé těleso

7. listopadu 2012 v 17:59 | Michal |  Slunce
Slunce je hvězda, uvnitř probíhá tzv. termonukleární reakce, kdy se jádra vodíku mění na jádra helia. Cokoliv co by se dostalo do jeho blízkosti, by bylo rozloženo na prach nebo na atomy. Teplota na povrchu činí něco kolem 6000 °C, pokud by jsme se, ale chtěli podívat do jeho jádra, museli by jsme být velice teplovdorní, teplota v jeho jádro dosahuje 15 000 000 °C a to už je pořádné horko. Slunce zaujímá ve Sluneční soustavě 99,81 veškeré hmoty. Je tak v nejbližším okolí naší planety jedinečné.


Atmosféra - jak ovlivňuje pozorování

4. listopadu 2012 v 17:49 | Michal |  Země
Pokud se díváme na noční oblohu dalekohledem s vysokým zvětšením, může zapříčinit chvění vzduchu v atmosféře to, že vidíme neostře daný objekt, k tomu aby se vyrušilo chvnění v atmosféře se používá adaptivní optika. Atmosféra nám, ale také pozorování usnadňuje, objekty které jsou nízko nad obzorem nám nadzvedává, kvůli ohybu světla a tak třeba i když už Slunce zapadlo, my ho vidíme ještě chvíli nad obzorem. Aby jsme měli co nejostřejší obraz objektů, musíme opustit atmosféru, proto třeba Habblův kosmický dalekohled obíhá Zemi.

Habblův vesmírný dalekohled

Dvojhvězdy

1. listopadu 2012 v 16:59 | Michal |  Hvězdy
Existují 2 druhy dvojhvězd, jedna je pouze optická, kterou vidíme pouze ze Země, protože se nám hvězdy jeví na obloze blízko sebe, ale ve skutečnosti jsou od sebe velmi vzdálené. Pak existuje fyzická dvojhvězda, to jsou 2 hvězdy, které obíhájí kolem společného těžiště. Samozřejmě, že může existovat trojhvězda, čtyřhvězda atd., ale ty se vyskytují jen vzácně, většinou ve vesmíru najdeme buď samotáře nebo dvojici hvězd. Příkladem fyzické dvojhvězdy jsou třaba hvězdy Sírius A a Sírius B.

Sírius A a Sírius B