Červenec 2015

Uprchlíci

17. července 2015 v 10:09 | Michal |  Téma týdne
Už jste si mysleli, že budu psát o těch uprchlících co prchají z Afriky do Evropy? Tak to jste se zmýlili.

V tomto článku bych chtěl totiž probrat generaci našich potomků, ti totiž pokud se o Zemi jako takovou nebudou starat, stane se místem nevhodným pro život. Jako první hrozba, která může změnit Zemi v žhavoucí peklo je porušení ozónové vrstvy, nebo její úplný zánik, kvůli freonům, které člověk stále používá. UV záření by pak všechno na Zemi pomalu, ale jiště zahubylo. Další hrozbou jsou meteority, které se dají sice odklonit z dráhy a jsem si zcela jist, že lidé toho v budoucnu budou schopni. Pokud se přeci jenom stane, že lidstvo změní svoji planetu v místo kde se nedá žít, nabýzí se možnost uprchnout na Mars. Jelikož má Mars poloviční velikost, vešla by se ale na něj jen polovina obyvatelstva Země. O dalších místech jsem mluvil ve článku k tématu týdne nikdy, který vám doporučuji přečíst.
Existují, ale i hrozby, před kterými nás žádný Mars ale jiné místo v naší sluneční soustavě neochrání, může to být třeba supernova v našem okolí, která do okolí vyvrhne spoustu radiace a všechno zahubí. Ať už tak či onak jednou bydeme muset kolonizovat i jiná místa ve vesmíru a nespoléhat se jen a pouze na naši matičku Zemi. Ať už to bude Mars nebo jiný objekt v naší Sluneční soustavě, jednou za několik tisíc let se to určitě stane, potom někdo nebude řešit, že v roce 2015 existovali nějací lidé, kteří prchali z Afriky do Evropy. Stále jsou to lidé na naší Zemi a tak ji s nimi musíme sdílet. Za několik tisíc let se uprchlíci stanou i z našich potomků.


Sonda proletěla kolem Pluta

17. července 2015 v 9:38 | Michal |  Další tělesa sl. soustavy
Sonda New Horizons v úterý prolétla kolem zmrzlého Pluta, pohle nejnovějších poznatků je na povrchu červený sliz a teplota se zde pohybuje kolem -230 °C. Tým, který zpravuje sondu už zveřejnil pár fotek ze sondy, ale na další si ještě počkáme, možná to tu budu postupně aktualizovat. Rychlost přenosu ze sondy na Zem je 1kb/s.

Plutův měsíc Charon:


Povrch Pluta:


Povrch Charonu nemá daleko k povrchu našeho Měsíce:


Plutův měsíc Hydra (foceno sondou z dálky, data jsou nekvalitní, ale řeknou toho hodně):


Dnes proletí sonda New Horizons okolo Pluta

14. července 2015 v 9:46 | Michal |  Další tělesa sl. soustavy
Dlouhých 9 let jsme čekali na tento slavný okamžik, který se dostane do historie meziplanetárních sond. Sonda New Horizons bude vůbec první sondou, která kolem Pluta proletí. Stane se tak ve 14:00 SELČ. Fotky ze sondy budou ještě 4 a půl hodiny rychlostí světla putovat vesmírem, až konečně cca v 18:30 uvidíme Pluto pěkně zblízka. Proč je průlet kolem Pluta tak zveličovaný i když Pluto není planeta? Velký boom meziplanetárních sond započal v sedmdesátých letech. V roce 1973 a následně roku 1979 proletěla americká sonda Pioneer 11 kolem Jupitera a Saturnu, v roce 1986 a následně roku 1989 proletěla americká sonda kolem Uranu a Neptunu. V roce 2006, kdy bylo Pluto ještě planetou, odstartovala sonda New Horizons. Pluto bylo jedinou planetou, kterou objevil američan a proto se u američanů setkáváme s vlnou odporu. I když Pluto není planetou, neznamená to, že fotky budou stát za nic, by naopak. Pluto má leště 5 měsíců, jeden o polovinu menší než pluto a 4 pravděpodobně planetky zachycené Plutem, stejně jako je tomu u Marsu (ten má 2 mesíce Phobos a Deimos). Teď sem hodím nějaké fotky, které už sonda New Horizons pořídila a můžu vám říct, že to je nádhera.

Fotky Pluta:


Pluto a Charon v pravých barvách:


Poslední snímek před nebližším přiblížením:


Nikdy se nedostaneme za hranici Sluneční soustavy

3. července 2015 v 9:39 | Michal |  Téma týdne
Po dvou letech, jsem se konečně dostal i k tématu týdne. Chodí mi sem docela málo lidí a to bych chtěl změnit. Tento článek bych chtěl pojmou jako cestování člověka vesmírem.

Většina z vás si vybaví první cesty do vesmíru. Gagarin letěl jako první do vesmíru, jako první se dostal do větší výšky nad Zem než 100 km, což je oficiálně uznávaná hranice kosmu. Stalo se tak 12. dubna 1961 a poté byl velmi oslavován. Američané se, ale nenechali odbýt, vyhráli závod o Měsíc, který dobyli 20. července 1969. Poté všem došli finance a na Měsíc se celkem dostalo 12 lidí.

Dále je na řadě Mars. Planeta na které se v minulosti vyskytovala voda, přináší dobré útočiště pro budoucí generace. S prvním přistáním lidské posádky na Marsu se počítá v roce 2024, ale může se to opět prodloužit, protože v minulosti už bylo přistání na Marsu několikrát odloženo. Není divu, cesta na Mars trvá cca 6 měsíců, s návratem na Zem se v roce 2024 nepočítá, bylo by to velmi nákladné a z lidí, kteří by se prošli po Marsu by byli doživotní invalidé.

A co je na řadě dál? Nabízí se možnost navšívit měsíce plynných obrů, jako například měsíc Jupitera Europu, měsíc, na kterém by se měla nacházet voda i v součastnosti. Je to tak strategické místo pro čerpání pitné vody a odrazový můstek při náštěvě dalších Jupiterových měsíců. Teplota se zde pohybuje kolem -150°C, což ale nevadí, protože je zde minimální počet částic, které by mohli případný chlad sdílet. Cesta sem by trvala několik let.

Dále můžeme navštívit i měsíce Saturnu, Uranu a Neptunu, které jsou ale vzdáleny několik desítek let cesty vesmírnou lodí a tak by asi jeden kosmonaut cestu nepřežil. Cestování do vesmíru, ale s sebou nese i jiná ryzika, která by případného kosmonauta zabila o mnoho dříve, než by zemřel stářím.

Cesta za hranice Sluneční soustavy je velice nákladná a dlouhá, proto by museli cestovat celé generace lidí. Než vynalezne lidstvo vhodné technologie, zahubí se zřejmě samo.

Obří kráter na Plutu

3. července 2015 v 8:59 | Michal |  Novinky o vesmíru
29. června NASA uvolnila snímek ze sondy New Horizons, po malé úpravě fotky je na této fotce viděl, že Pluto má velmi výrazný kráter, který zaujímá třetinu jeho povrchu. (nakonec šlo pravděpodobně jen o tmavou skvrnu)


Impakt, který těleso při dopadu na Pluto vytvořilo, byl tak zřejmě na hranici rozdrcení Pluta, jinak by se stalo to co s měsícem Uranu Mirandou (na obrazku níže), která byla rozdrcena a poté zase gravitací složena.


Plutův povrch se tak velmi bude podobat měsíci Saturnu Mimasu (na obrázku níže), který má na svém povrchu také obří kráter.


Na detaily kráteru si ještě zřejmě počkáme, sonda New Horizons se k Plutu přiblíží nejvíce 14. července.